Když krutá zima ochromí svět a poslední naděje vyhasíná, zrodí se z měsíčního svitu víla jara – Lili, jemná a odvážná bytost, která poruší řád přírodních sil, aby zachránila lidstvo před smrtí. Za svou odvahu je však krutě potrestána – zimní královna Morana ji prokleje, aby navždy bloudila mezi světy. Krásná, ale navždy sama. Toužená, ale nedotknutelná.
Roky plynou, a do příběhu vstupuje Jarek, mladý muž, který slyšel legendu a vydává se do lesa, aby se víle poklonil. Místo uctění však Liliin stín vábí jeho srdce – a málem jej zahubí. Morana sleduje, jak víla bojuje se svým osudem, a ze zlosti přikryje mýtinu sněhem. Jarek onemocní a jeho život visí na vlásku.
Vesničané bojují o jeho záchranu, ale vědí, že tentokrát byliny ani modlitby nestačí. Zbývá jediné – věřit, že existuje síla, jakou podle legend měla Víla jara. Ta, která kdysi narušila koloběh… a možná je teď jediná, kdo ho dokáže znovu uzdravit.
Koloběh světa je pradávný a neúprosnýZima patří tichu, spánku a smrti. Jaro přináší probuzení, ale až tehdy, když nadejde jeho čas. Když je řád narušen, i ta nejčistší touha pomoci může vyvolat bouři – a za každý zásah do rovnováhy se platí.
Na hranici světla a stínu, lásky a zatracení, se rozhoduje nejen Jarkův osud – ale i osud samotné víly.
Příběh „Víly jara“ je poetická alegorie o soucitu, přijetí a rovnováze mezi řádem a lidským srdcem. Prolíná se v něm staroslovanská mytologie, živá hudba a nadčasová otázka: může být láska silnější než kletba?
